Křivoklát

Historie hradu
Křivoklát patří nejen k nejkrásnějším, ale nejstarším a nejvýznamnějším českým hradům. Díky zdejší divoké přírodě a hustým lesům se skalními srázy nad hlubokým údolím Berounky byl oblíbeným loveckým sídlem hned u několika panovníků českých dějin.

Majestátním královským hradem se stal někdy ve 12. století, zásluhou Přemysla Otakara II. a Václava II. Určitý čas zde trávil i Karel IV. Nejprve sám jako malý kralevic Václav, později, po svém návratu z Francie do Čech, už jako následník trůnu v doprovodu své první ženy Blanky, která na Křivoklátě již zůstala. Pověst vypráví, mladý zamilovaný pár prožíval každé odloučení velmi těžce. Proto Karel IV. Blance z Valois nechal pochytat v okolí slavíky (některé verze uvádí, že je údajně nechal dokonce dovézt až z Francie), aby ji těšili svým zpěvem, když musel odjet. Sličná Blanka zde také Karlovi IV. porodila dceru Markétu.

Ve zvelebování Křivoklátu pokračoval i Václav IV, syn Karla IV. Celou stavbu nakonec velkoryse dokončil Vladislav Jagellonský.

Postupem času byl Křivoklát několikrát poškozen požárem a jeho politický význam postupně upadal, až se nakonec na dlouhou dobu stal jen obávaným temný žalářem.

V 16. století zde byl dokonce uvězněn i jeden z nejznámějších alchymistů české historie, i když anglického původu, Edward Kelley. Císař Rudolf ho zde nechal uvěznit za to, že v souboji zabil jeho úředníka. Zřejmě šlo o poslední kapku pověstného poháru trpělivosti, který byl naplněn po okraj nesplněnými sliby o výrobě elixíru mládí, nápoje neviditelnosti a přeměny kamene či kovu na zlato.
Přestože se populární šarlatán pokusil několikrát o útěk, nikdy se mu to nepovedlo a tak se údajně raději sám, v roce 1597, ve svém kobce otrávil.

O současnou podobu hradu se zasloužili v 19. století Fürstenberkové, kteří hrad nechali v romantickém duchu zrestaurovat.

Návrat výroby piva?
Dnes se půvabná historická stavba uprostřed temných hvozdů a rozkvetlých luk pyšní nádhernými interiéry s bohatou a především opravdu zachovalou středověkou výzdobou. V jižním křídle Křivoklátu se nachází nejkrásnější a umělecky nejcennější hradní svatyně, kterou můžete v České republice najít.

A to není zdaleka jediný klenot Křivoklátu. Určitě stojí za to vidět i královský rytířský sál se stálou expozicí gotického malířství a sochařského umění. Nechybí zde ani knihovna (obsahuje více než 52 tisíc svazků), muzeum a obrazárnu. Veřejnosti je zpřístupněné i vězení, včetně mučírny s původními středověkými mučícími nástroji. Velká věž nabízí stálou expozici věnovanou oblíbené zábavě české šlechty, lovu. Dozvíte se vše o jeho historii a navíc si budete moci prohlédnout stálou expozici loveckých zbraní.

Místní obyvatelé se také snaží o obnovu výroby piva na Křivoklátě. Podle historických pramenů se zde od roku 1571 do roku 1951 vařilo na dolním nádvoří v přízemí budovy Hejtmanství pivo.

Současný projekt posouvá novodobý pivovar do předhradí, do budovy tzv. Sklepů pivovaru a využívá i její podkroví. Jde o východní část areálu hradu. V suterénu se totiž nachází více jak 600 metrů čtverečních ležáckých sklepů.

Rada na závěr
A nakonec ještě jedna legenda, kterou uvádí informační průvodce Rakovnicka. Pokud se budete chtít vydat na procházku také do křivoklátských lesů, nikdy nechoďte sami, nebo v lichém počtu, je-li vám život milý. Strážný duch křivoklátských lesů, Pán Dyma, to totiž nemá rád. Lidem v sudém počtu neublíží, za to ty, kdo jsou v lichém, roztrhá. Nejčastěji se prý Pán Dyma lidem zjevuje po bouřce, když se paří lesy.

A to je vše. Tak pěkný a bezpečný výlet všem, kdo se na Křivoklát v nejbližší době chystáte.