Ostrov Olib - Zadarské ostrovy

1.4.2026 / redakce

Olib patří k nejklidnějším chorvatským ostrovům severní Dalmácie. Nenajdete zde velké hotely ani rušná letoviska, ale tiché zátoky, písečné pláže, rybářskou atmosféru a krásně čisté moře. Ostrov láká hlavně cestovatele, kteří hledají autentické Chorvatsko bez davů turistů.

Severodalmatský Olib patřící do skupiny Zadarských ostrovů se rozkládá na ploše 25 km2 a je domovem pro asi 700 obyvatel. Cestovní ruch sem zatím příliš neproniknul, proto lze Olib doporučit každému, kdo touží po klidné dovolené ve skromnějších podmínkách. Přesto tento chorvatský ostrov nabízí pěkné koupání, krásnou přírodu a nezapomenutelné zážitky.

Osídlení ostrova Olib se datuje do římského období, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Již v 10. století je Olib v historických dokumentech zmiňováno pod názvem Aloep. První Chorvaté dorazili na ostrov v 15. století, když prchali před Osmany. Posléze se Olib dostal pod nadvládu Benátek. Na ostrově se dnes mluví chorvatským nářečím Chakavian a místní obyvatelé sami sebe nazývají Olibjani.

Lidé žijící na ostrově se stále věnují rybolovu a zemědělství, velký význam zde má pěstování vinné révy, oliv a důležitý je také chov ovcí a následná výroba sýra. I když zde pro zemědělství nejsou zrovna nejvhodnější podmínky, těmto plodinám se zde celkem daří. Na Olibu nejsou žádné vodní toky, prameny, ani přirozené zásobárny sladké vody. Většina domů má vlastní studny na chytání dešťové vody.

Olib

Vegetaci najdete spíše na západní straně ostrova, kde se rovněž nachází i jediná obec nesoucí stejné jméno jako ostrov. Vesnička se rozkládá v zátoce Luka Olib, která je vhodná i pro kotvení větších lodí. Při vjezdu do přístavu vás jistě upoutá stará obranná věž z 18. století zvaná Kaštel. Díky tomu, že Olib ještě ve velké míře neobjevili turisté, podařilo se zde zachovat atmosféru původní osady. Vesnička se pyšní několika domy a věžemi z 16. století, její dominantou je však kostel sv. Anastázie datovaný do stejného období. Zdejší fara opatruje nejen rukopisy a církevní dokumenty psané v hlaholici, ale i mnoho kamenných relikvií dokazujících existenci náboženské obce již za nadvlády Římanů. V zátoce Banve se dochovaly zříceniny kostela sv. Pavla a kláštera mnichů poustevníků.

Ubytování na ostrově je zatím možné jen v soukromí u místních obyvatel, hotely ani penziony zde ještě nebyly vystavěny. Několik zátok nedaleko letoviska Olib, která leží v ústraní a mělké zálivy Slatina a Slatinica na východní straně ostrova vám zajistí soukromí při opalování a koupání. Na jihu ostrova se v zátoce Južna Slatina nachází také pěkná písečná pláž s pozvolným vstupem do vody. Ze sportů je možné doporučit potápění, sportovní rybolov a windsurfing. Je však třeba mít s sebou vlastní surf, půjčovnu na ostrově nečekejte.

S Olibem sousedí ostrůvky Ist, Silba, Vir a Pag, s pevninou je ostrov spojen trajektovými linkami vyplouvajícími ze Zadaru. Cesta před ostrovy Silba a Premuda zabere asi dvě hodiny. Možné je také trajektové spojení s ostrovem Lošinj (město Mali Lošinj je vzdáleno 19 námořních mil).