Záhřeb - Katedrála sv. Štěpána

Centrum chorvatského hlavního města Záhřebu tvoří církevní čtvrť Kaptol, která je dodnes sídlem záhřebského arcibiskupa. Právě zde se nachází nejslavnější městská památka, kterou je katedrála sv. Štěpána zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie, sv. Štěpánu a Ladislavovi. V okolí katedrály se v minulosti rozkládal starověký Záhřeb.

Tento krásný svatostánek se na svém místě tyčí od roku 1094, kdy sem král Ladislav nechal přestěhovat biskupství ze Sisaku. Katedrála byla vysvěcena v roce 1217, ale již za 25 let byla během mongolské invaze značně poškozena. Naštěstí ji o několik let později nechal zrenovovat biskup Timotej. Stavba nové katedrály byla dokončena v roce 1263. V následujících staletích přibyly boční lodě a kostel byl vyzdoben mnoha sochami a reliéfy.

Za svůj současný vzhled vděčí katedrála obnově, která proběhla po zemětřesení, jež zasáhlo Záhřeb v roce 1880. Tehdy bylo třeba opravit kupoli, zvonici a některé zdi katedrály. Tyto práce si mezi sebe rozdělili rakouští architekti Friedrich von Schmidt a Hermann Bollé. Během přestavby, která byla poslední architektonickou úpravou objektu, byl zachován původní středověký půdorys. Roku 1880 bylo dokončeno krásné novogotické průčelí s dvojicí 108 metrů vysokých věží, které jsou nepřehlédnutelné a viditelné snad ze všech míst v Záhřebu. Díky nim se může katedrála sv. Štěpána honosit titulem nejvyšší stavby Chorvatska. Katedrála se pyšní také rozměrným a bohatě zdobeným portálem s reliéfní dekorací, je doplněna rozetovým oknem a třemi vysokými okny, které jsou navíc ještě korunovány štítem.

Interiér je tvořen třemi loděmi a polygonální apsidou. Během architektonických úprav na konci 19. století byly zdejší barokní a rokokové oltáře přemístěny do jiných kostelů v diecézi, proto se zde dnes nachází jen několik renesančních a gotických děl. Patří k nim například socha sv. Pavla ze 13. století, dřevěné sochy sv. Petra a Pavla z 15. století, triptych „Golgoty“ z roku 1495 od malíře Albrechta Dürera a „Ukřižování“ od Giovanniho da Udine. V katedrále objevíte také náhrobky a votivní kaple biskupů a jiných významných osobnosti dějin, jako například Petra Zrinského či Krsta Frankopana. Určitě vás zaujme náhrobek požehnaného kardinála Alojzije Stepinace, který za hlavním oltářem zpodobnil Ivan Meštrović. Stepinac po vykonstruovaném procesu v roce 1946 strávil zbytek života ve vězení, respektive v internaci na venkovské faře – jeho životní příběh je velmi podobný osudu českého kardinála Josefa Berana.

V sakristii jsou k vidění fresky Giottovy školy, které jsou nejstarší v chorvatském vnitrozemí. Suterén biskupské sakristie ukrývá klenotnici s bohatou kolekcí církevních předmětů. Jsou zde uloženy například iluminované rukopisy, krásné kostelní ornamenty z 11. až 20. století. Dále se zde podařilo dochovat roucho krále Ladislava z 11. století, biskupský talár ze 14. století a tzv. Boží hrob. K nejstarším artefaktům patří slonovinový diptych z 10. století a bronzový krucifix z 11. a 12. století.