Friuli-Venezia Giulia

Friuli-Venezia Giulia je první italský region po překročení hranic s Rakouskem. Východní část regionu sousedí se Slovinskem, jižní část tvoří pobřeží Jadranského moře s mnoha turistickými oblastmi. Region je bohatý na kulturní památky, vkusně spojené s moderním životem dneška.

Friuli-Venezia Giulia je přímořský severoitalský autonomní kraj, který se od roku 1963 díky specifickým geografickým, etnickým a historickým podmínkám těší zvláštnímu statutu. Region je jedním ze dvaceti italských regionů a jedním z pouhých pěti, jež mají autonomní status. Kraj je rozdělen do čtyř provincií (Gorizia, Pordenone, Terst, Udine) a 219 obcí.

Hlavní město regionu je Udine, ve kterém, jako i v dalších důležitých městech regionu - Trieste, Pordenone, Gorizia, Palmanova a mnoha jiných, najdeme stopy staré románské civilizace. Po ničivém zemětřesení severozápadně od Udine v roce 1976, které zanechalo tisíce obětí, bylo v poměrně krátké době vše zrekonstruováno. Některá zasažená místa byla úmyslně ponechána v původním stavu.

Dobře rozvinutá je oblast turistického ruchu: v zimě turisté navštěvují Tarvisiano a Karnii a v létě přímořská letoviska Grado a Lignano Sabbiadoro. Vedle dvou nejvýznamnějších měst – Udine a Terstu – jsou turistickými cíli také Grado, Aquileia, Cividale del Friuli a Venzone.

Furlansko-Julské Benátsko je tvořeno horami na severu a rovinatou oblastí na jihu. Na jihovýchodě zasahuje do regionu malým okrajem vápencová náhorní plošina krasu. Hornatá oblast (43 % rozlohy regionu) zahrnuje jižní úbočí Karnských Alp (hora Coglians, 2 780 m) a západní pásmo Julských Alp (Jôf di Montasio, 2 753 m) s příkrými reliéfy, tvořenými převážně prvohorními a druhohorními vápenci. Dále směrem na jih navazuje podalpská nízká pahorkatina z opukových a pískovcových skal a pak rozsáhlá Furlanská nížina (38 % rozlohy regionu).

Zajímavostí některých furlanských řek je to, že horní nížinou protékají ve velmi širokých štěrkovitých korytech, někdy bez vody na povrchu, protože ta proudí pod štěrkem. Zvláštní zmínku si zaslouží řeka Timavo – typická krasová řeka, jejíž tok (z velké části podzemní) znenadání vystupuje na povrch u San Giovanni di Duino a po pouhých dvou kilometrech se vlévá do moře. Přírodní zajímavostí charakteristickou pro Furlansko jsou takzvané magredi – nízké travní porosty zakořeněné na štěrkovitých terénech starých říčních koryt a náplavových kuželů.

Zvláštní zmínku si zaslouží pěstování vinné révy. Jeho původní vlastí je Collio u Gorizie, ale vynikajících výsledků bylo dosaženo i v oblasti okolo Pordenone dále směrem k Benátsku. Region ležící na severovýchodě Itálie je proslulý hlavně díky svým výborným bílým vínům. Vína z tohoto regionu byla oblíbená již za dob Rakouska-Uherska, kdy většina produkce vína v tomto regionu byla dodávána do Vídně. Tato oblast je východní částí Itálie a je ohraničena od Rakouska a Slovinska Karnickými a Julskými Alpami. Velmi známá místa ke koupání na pobřeží jsou Lignano, Grado a Sistiana.

Speciality kuchyně se různí podle zóny kde, se nacházíte, a nese hodně znaků rakouských specialit. Například „iota“ (polévka s hráškem, brambory a zelím), „Porcina con Mostarda“ (vepřové maso s ostrým pikantním ovocem jako pomazánka), „Baccalá“ (sušená ryba), „Seppie in umido noc polenta“ (chobotničky dušené s přílohou z kukuřičné mouky). Není možné neochutnat výborné „Prosciuto Crudo di San“ (syrová šunka) a nezapít vše velmi kvalitním místním vínem (vino della casa).