Řím - bazilika San Giovanni in Laterano
Bazilika svatého Jana v Lateránu je nejstarší a nejvýznamnější římskou bazilikou. Chrám založený císařem Konstantinem ve 4. století ukrývá cenné mozaiky, gotický baldachýn i slavné schodiště Scala Santa, po němž měl podle tradice kráčet Ježíš před Pilátem Pontským.
Bazilika svatého Jana v Lateránu, jejíž celý název zní Bazilika Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty je první římskou křesťanskou bazilikou v Římě a jednou ze čtyř prvních patriarchálních bazilik. Její historie sahá do roku 314, kdy ji zde nechal postavit křesťanský císař Konstantin.
Latinský nápis na přední fasádě baziliky říká, že je to „matka a hlava všech kostelů města i světa“. V minulosti se zde odehrálo mnoho významných událostí. V roce 774 zde byl například pokřtěn Karel Veliký, pravidelně až do 19. století byli před zdejším hlavním oltářem korunováni papežové a roku 1929 zde Mussolini a papež Pius XI. podepsali Lateránskou smlouvu, díky které se podařilo formalizovat vztahy mezi církví a státem.
Interiér této významné římské katedrály byl několikrát poničen požáry a zemětřeseními, proto musel v minulosti projít mnoha úpravami. Poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 1646 - 1650 pod vedením barokního génia Borrominiho. Přesto se podařilo zachovat některé starší části, jako je třeba nádherný dřevěný strop, gotický svatostánek nad oltářem z roku 1367, ve kterém jsou údajně uloženy lebky sv. Petra a Pavla a také freska od Giotta. Na ní je vyobrazen papež Bonifác VIII., když v roce 1300 vyhlašoval první Svatý rok.
Hlavní fasáda baziliky pochází z roku 1735 a je známá především díky sochám Krista a apoštolů, které jsou vidět z velké dálky. Na první pohled vás jistě také upoutají nádherné bronzové dveře. V katedrále je pohřbeno šest papežů – Alexandr III., Sergius IV., Klement XII., Martin V., Inocenc III. a Lev XIII.
S bazilikou je spojeno baptisterium, které má však také samostatný zvláštní vchod. Toto osmihranné baptisterium je považováno za nejstarší v Itálii, pochází z éry císaře Konstantina a stalo se vzorem pro podobné stavby po celé zemi. Jde o jedinou zachovalou část původního kostela ze 4. století. Jeho největší ozdobou je třpytivá mozaika z 5. století.
Uvnitř baziliky se nachází stolec římského biskupa, tedy papeže, který zde na Zelený čtvrtek pravidelně slouží mši a zúčastňuje se každoročního žehnání lidu.
Na severovýchodě náměstí stojí Scala Santa – mramorové schodiště pocházející z jeruzalémského domu Piláta Pontského, po kterém Kristus údajně kráčel během svého procesu. Kajícníci vystupující nahoru po kolenou věří, že jim za každý schod bude odpuštěno 9 let v očistci. S bazilikou sousedí také Lateránský palác.