Kalocsa

1.4.2026 / redakce

Kalocsa patří k nejvýznamnějším historickým městům Maďarska. Proslavila se pěstováním papriky, bohatou lidovou kulturou, nádhernými výšivkami i arcibiskupskou katedrálou, která připomíná její tisíciletou historii.

Kalocsa je typickým maďarským městečkem bohatým na dějiny. Minulost města zde zanechala své stopy - společně s Ostřihomí byla Kolocsa jedním ze dvou biskupských sídel založených králem Štěpánem v roce 1009. Tři věci proslavily toto město daleko široko: červené paprikové lusky, které se zavěšují pod okap jako girlandy a suší se na slunci, nádherné květinové malby na zdech a v podloubí selských domů a lidové kroje, které jsou - jako i ostatní výšivky – ozdobeny jemnou krajkou a kombinovány s pestrými květinovými motivy. Předměty maďarské lidové tvořivosti jsou mimořádně oblíbenými dárky a suvenýry – zejména bílé nebo barevné výšivky z města Kalocsa.

Nejtypičtější maďarské koření, červená paprika sušící se ve věncích na okapech, malované květinové vzory na verandách a zdech domů jakož i nádherné výšivky a zdobené kroje spojující křehkost krajek s pestrými rostlinnými motivy, šíří pověst tohoto již tisíciletého města po celém světě. Nejhezčí výšivky a kroje jsou k vidění ve 200 let starém Oblastním domu folklóru, zatímco s dějinami výroby maďarské mleté papriky se lze seznámit v Muzeu maďarské papriky (Magyar Fűszerpaprika Múzeum). Společně se Szegedem je Kalocsa největším výrobcem mleté papriky, (piros arany), v maďarské kuchyni tak důležité. Navštívíte-li Kalocsu v září stanete se svědky, jak se zelená pole z okolních vesnic přemění na červené koberce. Kalocské dny papriky v září jsou oslavou sklizně místního „červeného zlata“.

Římsko-katolická arcibiskupská klenotnice na náměstí Szentháromság tér 1 uchovává 110 uměleckých děl, náhrobek a procesní kříž z 12. století. Na varhanách dvouvěžové arcibiskupské katedrály vybudované ve slohu italského baroka několikrát hrál sám Ferenc Liszt. Zdejší varhany patří k největším v Maďarsku. Mezi vzácnými exponáty v kostelní klenotnici vyniká herma (relikviář tvaru busty obsahující světcovu lebku) sv. Štěpána, prvního uherského krále a v r. 1009 zakladatele arcibiskupství v Kalocsi. Knihovna arcibiskupského paláce obsahuje více než 150 tisíc svazků, mezi nimi i kodexy a prvotisky nevyčíslitelné hodnoty.

Miklós Schöffer, rodák z Kalocsy (1912-1992), který zhotovil vesmírná vozítka s kybernetickými, zvukovými a světelnými efekty, má své vlastní muzeum se 47 exponáty na ulici Szent István király 76. Některá další Schöfferova futuristická díla lze spatřit poblíž autobusového nádraží. Jeho kinematická svítící věž Chronos 8 je sada ocelových traverz a rotujících odrážejících se zrcadel, která se před dvěma desítkami let stala předzvěstí umění nového století.