Chateau de Chillon je nejznámější hrad Švýcarska

Hrad Chillon nebo také Château de Chillon, jak říkají místní obyvatelé, stojí na malém ostrůvku při břehu Ženevského jezera. Patří k nejnavštěvovanějším místům Švýcarska a je vyhledávaným turistickým cílem. Dnes nejzachovalejší středověkou pevnost v Evropě si nechala postavit na skalnatém ostrohu nad jezerem savojská hrabata.

Hrad Château de Chillon ležící u kosmopolitního Montreux patří k nejpozoruhodnějším památkám v zemi. Chillon se pro svou strategicky výhodnou polohu stal důležitým místem na obchodní cestě do Itálie, protože ten, kdo měl hrad v držení, ovládal cestu kolem Ženevského jezera a měl právo vybírat mýtné. Hradní areál stojí na oválném vápencovém výběžku do jezera. Stavba středověkého hradu byla zahájena v 11. století a v průběhu času byla mohutná pevnost několikrát přestavěna a rozšířena. Oválný půdorys opevněním tvoří mohutné hradby a systém půlkruhových věží a řada dalších věží a věžiček, z nichž nejvíce vyčnívá hlavní středová věž Bergfried pocházející z 12. století. Mohutné bašty tohoto hradu chrání další obytné a hospodářské budovy.

Erby savojských knížat zdobí stěny erbovní síně, jejíž dřevěný kazetový strop podpírají původní dubové sloupy z 13. století. Celému sálu vévodí krb, který je také nainstalovaný ve všech významných komnatách hradu, k nimž patří například někdejší hodovní místnost Aula Nova. Výzdobu této komnaty tvoří bohatě vyřezávané truhlice a židle, cínové nádobí, ale především zbraně a brnění rytířů. Goticko-románská hradní kaple, která vznikla ve 13. století, je zasvěcena svatému Jiří. Objekt byl důkladně zrekonstruován v závěru minulého století.

Středověký hrad Chillon mnohokrát v průběhu staletí inspiroval řadu básníků a spisovatelů. Interiéry nejedné zdejší komnaty se objevily v dílech Alexandra Dumase, Victora Huga i J. W. Goetha. Nesmrtelnou slávu však Chillonu zajistili zejména dva autoři. Román Nová Heloise, jehož autorem je Jean Jacques Rousseau, se odehrává právě v těchto místech. Baladu Vězeň chillonský složil Byron při svém pobytu v Lausanne v roce 1816. Lord Byron popsal osudy převora ženevského kláštera Françoise de Bonivarda z 16. století, který tu byl šest let vězněn a přikován ke sloupu v podzemní místnosti, kterou je dnes možné si prohlédnout.

V současné době je možné v hradním areálu navštívit věž, nádvoří žaláře a hradní interiéry vybavené dobovým nábytkem, zbraněmi a nádobím. V komplexu hradu jsou také k vidění jeho 4 modely, které mapují různé etapy stavebních úprav.