Mont Saint Michel - hora duchů

Mont Saint Michel - hora duchů

Keltové věřili, že na ostrov Mont Saint Michel odcházejí duše zemřelých. Už déle než tisíc let zde stojí opatství a chrám, který ročně navštíví milióny poutníků. Mont Saint Michel je považovaný za jeden z divů západního světa a patří k nejnavštěvovanějších památkám ve Francii.

Le Mont Saint Michel (čti mon sen mišel), v překladu Hora svatého Michaela, je 80 metrů vysoký, žulový, přílivový ostrov, který najdete ve stejnojmenném zálivu Atlantského oceánu, při březích severozápadní Francie, konkrétně Normandie. Od roku 1879 už vlastně není ostrovem, ale poloostrovem, neboť tehdy jej náspem propojili s pevninou. Dnes vede po hrázi silnice, takže můžete pohodlně dojet až k patě hory, na které stojí opatský chrám, gotický klášterní komplex, mohutné hradby a malá vesnice.

Ostrov není zajímavý jen tím, co na něm stojí, ale i sám o sobě. Mořská hladina tu při odlivu klesá o 15 metrů, což je největší rozdíl mezi přílivem a odlivem v evropských vodách. Hora je tak buď obklopena tekutými písky nebo plave v moři. Při odlivu se navíc odhaluje mořské dno do vzdálenosti deseti až patnácti kilometrů od pobřeží!

Mont Saint Michel toho pamatuje opravdu mnoho. Podle dostupných pramenů byl ostrov znám už Keltům, kteří ho považovali ze jeden z mořských hrobů, kam odcházely duše zemřelých. Vybudování kaple na tomto zajímavém místě si podle legendy z roku 708 vynutil sám archanděl Michael, velitel nebeských vojsk, nejmocnější ze všech andělů. Ve snu se zjevil biskupovi Aubertovi z Avranches a přikázal mu, aby na skalnatém ostrově postavil kapli a zasvětil ji právě jemu. Aubert snu nevěřil, ale když se opakoval třikrát, poslechl a v následujícím roce nechal modlitební kapli skutečně postavit.

V roce 966 daroval Richard I., vévoda z Normandie, kapli benediktinům, kteří tu založili klášter pro padesát mnichů, významné poutní místo a jedno ze vzdělanostních center západní Evropy. Ostrov byl většinou obklopen písčitou mělčinou, kterou poutníci museli přejít. Vzhledem k pohyblivým pískům, mohutným vlnám a zrádnému přílivu, který podle básnických příměrů byl rychlejší než cválající kůň, mnozí svou pouť zaplatili životem. Panovalo dokonce rčení: „Jdeš-li na Mont Saint-Michel, sepiš závěť.“

V roce 1022 se začal na hoře stavět opatský chrám. Kvůli příkrým skalnatým svahům postupovaly práce velmi pomalu, během dlouhých let se některé části zřítily a musely být postaveny znovu. Žulový chrám v pozdně gotickém stylu byl dokončen terpve po více než sto letech. Další klášterní stavby nechal na ostrově vybudovat ve třináctém století francouzský král Filip II. Snažil se nahradit část kláštera, která vyhořela, když ostrov dobýval. Vzniklý klášterní komplex v gotickém slohu dostal jméno La Merveille de l Occident (Div Západu). Budovy mají tři podlaží, každé s přesným určením. Jedno bylo pro mnichy a opata, jiné pro šlechtické hosty a další pro prosté poutníky. Nechyběly sklady, písárna, kde se opisovaly posvátné texty, a celý labyrint krypt a místností.

Od 11.století sloužilo opatství také králi a jako pevnost pro vojáky. Mnohokrát se stalo terčem útoků. Jak už bylo řečeno, klášter byl částečně vypálen, když Mont Saint-Michel dobýval Filip II. Během stoleté války mezi Anglií a Francií se ho pokusili třikrát dobýt Angličané, ale nepovedlo se jim to. V té době vzniklo v Mont Saint Michel mohutné šnekové opevnění, které se zachovalo ve vynikajícím stavu dodnes. Tvoří ho hradby a systém strážních věží, z nichž každá má své jméno. Například Královská věž, Věž svobody, Severní věž, Arkádová věž nebo Věž Claudine. Mont Saint-Michel byl obléhán i za francouzských náboženských válek, kdy odolal útoku hugenotů.

V 15.století začal klášter mocensky a finančně upadat. Jeho duchovnímu vlivu pak zasadila velkou ránu reformace. V časech francouzské revoluce bylo opatství zrušeno a stalo se vězením, které fungovalo až do roku 1863. O záchranu a „znovuoživení“ Mont Saint Michel se zasadila kulturní veřejnost, velkou kampaň rozpoutal spisovatel Victor Hugo. Na jejich nátlak stát prohlásil Mont Saint Michel roku 1864 národní památkou.

V roce 1879 byla vybudována více než devět set metrů dlouhá hráz, která dodnes spojuje ostrov s pevninou. Díky ní se ale zátoka zanáší pískem, proto dnes můžete vidět ostrov zcela obklopen vodou jen za úplňku nebo za novoluní. Francie uvažuje o odstranění hráze a výstavbě mostu, který by moře překlenul.

Mniši benediktíni žijí v klášteře znovu teprve od roku 1966, kdy jim stát opatství vrátil u příležitosti oslav tisíciletého výročí jeho založení. Opatský chrám dostal konečně věž a sochu svatého Michaela, kterému je zasvěcen. V roce 1979 byl Mont Saint-Michel (ostrov, záliv i klášter) zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zatímco ve středověku sem přicházely tisíce poutníků, dnes jsou jich milióny. V roce 2005 tu napočítali tři milióny třista tisíc návštěvníků, v roce 2010 jich čekají už deset miliónů. Mont Saint-Michel doslova praská ve švech.

Autor: Lucie Kaspříková

Článek byl zobrazen 10 767 krát.