Pařížský Panthéon

Pařížský Panthéon

V pařížské Latinské čtvrti se od roku 1790 tyčí jedinečný historický objekt Panthéon, jenž v minulosti sloužil jako kostel. Dnes je to významné pohřebiště francouzských hrdinů a také muzeum seznamující návštěvníky s historií města. Svůj název získal díky podobě s římským Pantheonem.

Tento kostel nechal na místě původní baziliky pocházející z 6. století a zasvěcené patronce města sv. Genevievě, postavit král Ludvík XV. Svatostánek zde nechal vybudovat na oslavu sv. Jenovéfy a svého uzdravení z těžké a smrtelné nemoci. Byl totiž tak šťastný, že žije, že to chtěl dát vědět celé Francii. Projekt byl svěřen do rukou francouzského architekta Jacquese-Geraina Soufflota, který stavbě vtiskl její neoklasicistní podobu.

Autor: Christine

Stavba byla zahájena v roce 1764 a dokončena roku 1790 – tedy až deset let po architektově smrti. Dohled nad projektem tehdy převzal Guillaum Rondelet. V průběhu Velké francouzské revoluce byl Panthéon přeměněn na svatyni a místo posledního odpočinku hrdinů a velikánů Francie. Bylo zazděno 42 oken, která projektoval Soufflot, byly sníženy zdi a stavba dnes působí mnohem prostším dojmem než ta původní. V podzemní kryptě jsou uloženi nejvýznamnější francouzští umělci a myslitelé, jako například Alexander Dumas, Jean Jacques Rousseau, Emile Zola, Voltaire, Victor Hugo, Pierre Curie nebo Marie Curie-Sklodowska. Pohřben je zde také samotný autor stavby – Gerain Soufflot. V následujících místnostech jsou hroby maršálů Lannese a Marceaua, L. Bradle a dalších státníků, generálů, vědců a umělců.

První významnou osobností Francie, která zde byla pohřbena, však byl oblíbený řečník Honoré Mirabeau, jehož tělo odtud bylo po revoluci odvezeno. Před hrobkou Voltaira stojí socha od Jeana-Antoina Houdona. V roce 1806 byl na příkaz Napoleona Panthéon přebudován zpět na kostel a roku 1885 se z něj navždy stala světská stavba, v níž vzniklo muzeum. V roce 1970 zde pak byly uloženy ostatky vůdce odboje ve 2. světové válce Jeana Moulina. Krypta je postavena na rozsáhlé ploše pod budovou a je rozdělena na jednotlivé chodby lemované dórskými sloupy.

Se svou délkou 110 metrů a výškou 83 metrů dnes Panthéon patří mezi největší stavby na území Paříže. Průčelí stavby podpírá 22 korintských sloupů a na reliéfu od Davida d´Angerse, který představuje Matku Zemi je vytesán čitelný nápis „Aux grandes hommes, la patrie reconnaissante“, což v překladu znamená „Velkým mužům, od jejich vděčné vlasti“. Celá stavba je ozdobena mohutnou kopulí, která je tvořena třemi vrstvami kamenných bání a svým tvarem připomíná chrám sv. Pavla v Londýně. Kopule má ocelovou konstrukci, a pokud se vyšplháte až do její špičky, naskytne se vám nádherný výhled na celou Paříž. Kopuli vážící 1000 tun podpírají čtyři mohutné sloupy. Je dílem Rondeleta a také důkazem obnoveného zájmu o vzdušnost gotické architektury.

Autor: Bernard Laguerre

Kolonáda obíhající kolem kopule má nejen dekorativní charakter, ale slouží také jako geniální opěrný systém. Na pilířích jsou vytesaná jména bojovníků z červencové revoluce roku 1830. Interiér kostela je tvořen čtyřmi loděmi uspořádanými do tvaru řeckého kříže. O výzdobu interiéru, zejména tedy jižní stěny hlavní lodi, se postaral malíř Pierre Puvis de Chavannes. Ten na svých překrásných freskách z 19. století zachytil život sv. Jenovéfy. Zajímavá je také socha politologa Denise Diderota, kterou v roce 1925 vytesal Alphons Terroir. Další sochy a fresky představují scény ze života svatého Diviše a Ludvíka, Jany z Arku, korunovaci Karla Velikého a další slavné postavy francouzských dějin.

Panthéon je veřejnosti otevřen po celý rok s výjimkou státních svátků. Pokud jej chcete navštívit, je nejlepší vystoupit ve stanici metra s názvem Luxembourg.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 9 613 krát.