Muzeum výtvarných umění v Lyonu

Muzeum výtvarných umění v Lyonu

V bývalém lyonském klášteře sídlí Muzeum výtvarných umění, které je druhým největším uměleckým muzeem ve Francii. Toto vynikající muzeum zve návštěvníky na atraktivní prohlídku archeologických egyptských a římských artefaktů, francouzského, holandského a španělského umění i překrásnou přehlídku soch umístěných ve vnitřním nádvoří.

Jakmile projdete pompézní branou Muzea výtvarného umění v Lyonu, rázem se ocitnete na jednom z nejkrásnějších nádvoří Evropy, za jehož vzhled muzeum vděčí dvěma abatyším Anne a Antoinette de Chaulnesovým. Ty nechaly v 17. století na tomto místě vybudovat obrovský klášterní komplex. Tyto ženy byly dcerami francouzského maršála a členkami řádu benediktinek ze Saint-Pierre. Tomuto řádu patřil klášter na náměstí Place des Terreaux, jež byl určen především pro dívky pocházející ze šlechtických rodin. Jeptišky jej obývaly již od 7. století.

Foto: model z egyptské expozice

Anne de Chaulnes žijící v letech 1625 až 1672 se v roce 1659 rozhodla zrekonstruovat středověké opatství. Tuto náročnou práci svěřila architektovi jménem Francoise Royers de la Valfreniére pocházejícímu z Avignonu. Ve svých 47 letech však Anne zemřela a v té době bylo dokončeno zatím jen hlavní průčelí a dvě průčelí vedlejší. Její sestra Antoinette se však rozhodla, že dílo dotáhne do zdárného konce a plnou vervou se pustila do práce. Podařilo se jí sehnat architekta a malíře Thomase Blancheta, který byl v té době považován za hvězdu svého oboru. Jeho dílem je nejen vnitřní výzdoba kláštera, ale také výzdoba lyonské radnice (Hôtel de Ville) stojící na náměstí Place des Terreaux. V paláci Palais St. Pierre se podařilo dochovat nejen Blanchetovo schodiště, ale i refektář. Jeptišky obývaly tento palác až do Francouzské revoluce. Poté, co byly kláštery rozpuštěny, sloužila budova pro administrativní účely, ale zanedlouho se proměnila v muzeum, kterým je dodnes.

Původním záměrem bylo, udělat z budovy paláce místo, kde by se vystavovaly umělecké předlohy pro místní výrobu hedvábí. V roce 1803 ovšem došlo ke změně záměru. Císař Napoleon se v té době zasloužil o založení 15 muzeí na území Francie, mezi nimiž bylo i muzeum v Lyonu. Pro účely muzea se tak budova paláce Palais St. Pierra skvěle hodila. V začátcích přispěla k rozkvětu muzea především lyonská Škola výtvarných umění (École des Beaux-Arts), která se věnovala přípravě květinových motivů pro tkalcovnu hedvábí a navíc vytvořila svůj svébytný malířský styl. V roce 1819 pak pařížští kritici poprvé použili pojem lyonská škola.

Foto: Nábytek z ložnice v hotelu Guimard

Na konci 19. století došlo k rozvoji zájmu o činnost muzea a palác umění tak mohl být obohacen o pompézní schodiště. O jeho malířskou výzdobu se v letech 1884 – 1886 zasloužil Pierre Puvis de Chavannes. Dnes se z tohoto nádherného schodiště může návštěvník vydat dvěma směry, buď do galerie starých mistrů, nebo do galerie moderny. Lyonské Muzeum výtvarných umění je v současnosti po pařížském Louvru druhým největším a nejvýznamnějším francouzským muzeem. Jeho sbírky zahrnují období od antiky až po 70. léta 20. století. Muzeum se pyšní 70 sály a odděleními pro antické umění, umělecké předměty, medaile, obrazy, grafické umění a sochy. Sbírky antického umění jsou vystaveny v 16 sálech a poskytují návštěvníkovi vynikající přehled o antické civilizaci, Egyptu, Sumeru, Kypru, Řecku i Římu. Až do roku 1990 bylo současné malířství součástí paláce Palais St. Pierre, ale dnes již má svou vlastní budovu.

Návštěvníky v lyonském Muzeu výtvarných umění ohromují také sochy, kterých se zde podařilo nashromáždit pozoruhodné množství. K vidění jsou vynikající díla francouzské romantiky, italské renesance, pozdního 19. a raného 20. století. Kráse soch přispívá také prostředí bývalé kaple kláštera, v němž jsou umístěny. Vystavena jsou zde díla sochařů, jako byl Rodin, Bourdelle, Maillol, Pradier nebo Pompon. Ústřední čestné místo zaujímá vlys Alberta Bartholoméa, který nese název Památník zemřelých.

Ve druhém podlaží můžete navštívit oddělení obrazů a kreseb, které je opravdu obsáhlé a pokrývá všechny epochy dějin. Španělské mistry zde zastupuje Francisco de Zubarán svým obrazem „Sv. František“, Nizozemsko zase zastupuje Peter Paul Rubens se svým dílem „Klanění Tří králů“. V této části muzea je rovněž možné spatřit díla francouzských umělců působících v 17. až 19. století. O kousek dále se zase nachází sbírka impresionistů, expresionistů a abstraktního umění. Návštěvníci tady mohou obdivovat například Renoirovu „Hráčku na kytaru“, Jawlenskyho „Hlavu Medusy“, nebo Braqueovu „Ženu u malířského stojanu“.

Zatímco mnohá francouzská muzea po čase přišla o své dárce a mecenáše, lyonské Muzeum výtvarných umění obohacovali nákupy dalších děl jeho ředitelé. Většinu uměleckých děl však muzeum získalo právě velkorysými odkazy. Například herečka Jacqueline Delubac narozená v roce 1907 odkázala tomuto muzeu obsáhlou uměleckou sbírku, kterou se jí společně s manželem podařilo za život nashromáždit. Sbírka obsahovala obrazy takových umělců, jako Braque, Rouault, Léger, Picasso, Miró, Gauguin, Dubuffet, Bacon, Corot, Bonnard, Vuillard, Degas, Renoir nebo třeba Monet.

Historie Muzea výtvarných umění je spojena se jmény mnoha významných i méně známých žen, proto se není čemu divit, že bronzová socha stojící u ústřední fontány v bývalé klášterní zahradě, představuje právě ženskou postavu. Socha je vzhledem ke svému stáří již značně pokrytá zelenou patinou. Od 19. století byl nedaleko pro veřejnost otevřen malý park, který se proslavil nejen svými sochami, ale také elegantními stromy. Park je nádherně upraven a panuje v něm božský klid. Návštěvníci muzea si tak do něj mohou zajít odpočinout nebo se správně naladit na procházku dějinami výtvarného umění.

- jap -
Fotografie exponátů: dalbera

Předchozí čláky z Francie:
Gordes - vesnice na skále
Tours
Roussillon
L´Isle-sur-la-Sorgue
Amiens – rodiště Julese Verna

Článek byl zobrazen 8 774 krát.