Avignon – Vatikán Francie

Avignon – Vatikán Francie

Francouzská Provence ukrývá spoustu krásných míst – je to kraj nekonečných vinic, levandulových polí, vápencových pohoří, malebných vesniček a nádherných starobylých měst. Jedním z nich je i Avignon ležící na břehu řeky Rhôny, který je obehnán hradbami. Při jeho návštěvě můžete obdivovat nejen slavný most, ale i spoustu dalších památek.

Jihofrancouzský Avignon je se svými téměř 100 tisíci obyvateli největším městem v oblasti Vaucluse. K osídlení oblasti došlo již ve starověku, o čemž svědčí mnohé archeologické nálezy. Samotné město pak bylo založeno Římany a stalo se centrem provincie Gallia Narbonensis. Po pádu Římské říše byl Avignon dobyt různými vládci a nakonec byl připojen k vévodství burgundskému. Mezi lety 1309 – 1376 bylo město sídlem papežů, kteří byli donuceni opustit Řím. Své útočiště v něm našli i tzv. vzdoropapežové, tedy papežové, kteří vykonávali úřad římského biskupa nelegálně, protože jejich volba neodpovídala řádným kanonickým pravidlům, případně byla dodatečně prohlášena za nelegální. Celkem v Avignonu sídlilo sedm papežů a pět vzdoropapežů. 

Foto: Avignon

Avignon se tak ve 14. století stal Vatikánem severu – sídlil v něm papež Klement V., Jan XXII. i Benedikt XII. Na papežském dvoře se konaly slavnosti, vzkvétalo umění i kultura a vše bylo v souladu s vysokým úřadem. Do města se sjížděli diplomaté, poutníci, církevní hodnostáři i dvořané. Své mládí zde strávil i slavný básník Francesco Petrarca (1304 – 1374). Papežovi Benediktu XII. však nejvíce posloužil slavný sienský malíř Simone Martini (1284 – 1344), který společně se svým asistentem Matteem Giovanettim vyzdobil místní palác i katedrálu elegantními freskami v novém neokoukaném stylu, kterému se později začalo říkat mezinárodní gotika. V roce 1376 se papež Řehoř XI. rozhodl vrátit do Říma a tak si Avignon zvolil papeže vlastního – vzniklo tak papežské schizma (situace, kdy úřad papeže zastává více papežů), které až do roku 1417 zcela rozdělovalo křesťanský svět.

Roku 1721 bylo město zasaženo morovou epidemií, která měla za následek smrt osmnácti tisíc lidí, což byla tehdy přibližně čtvrtina populace. Až do 14. září roku 1791 patřil Avignon církvi, poté byl anektován nově vzniklou Francouzskou republikou. V současnosti je Avignon příjemným a elegantním městem, které je protkáno spletí středověkých uliček. Je také významným univerzitním městem a vyhledávaným turistickým cílem lákajícím nejen na své památky, ale také na malebné kavárny, obchůdky i dění v ulicích. Nejnavštěvovanější je během červencového divadelního festivalu, kdy se do něj sjedou umělci nejrůznějšího zaměření – herci, mimové, kejklíři a mnoho dalších. Historické centrum Avignonu bylo v roce 1995 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 

Foto: Avignon

Z důvodu obrany před nepřáteli bylo město ve 14. století obehnáno hradbami, další obrannou funkci měla také řeka Rhôna. Do města dnes většina návštěvníků vstupuje branou Porte de la Républiqué, u níž začíná ulice Cours Jean Jaurés. Ta se táhne až na rušné náměstí place de l´Horloge, kde se však proměňuje v ulici známou jako rue de la République. Náměstí, které zdobí také kolotoč z období tzv. krásné doby - „belle époque“ (1890 – 1914), je považováno za srdce celého Avignonu. Jednou z nejkrásnějších budov je divadlo Opéra-Théâtre z roku 1847, v níž se během roku konají četná divadelní i operní představení.

Nejznámější památkou Avignonu je úžasný papežský palác Palais des Papes, který je jak kamennou pevností, tak i výstavní papežskou rezidencí. V minulosti býval vybaven množstvím nábytku a uměleckých děl, jako jsou sochy, obrazy, tapisérie nebo stříbrné nádobí. Dnes už si však jen stěží dokážeme představit, jakým luxusem se tehdejší papežové obklopovali. Papežský palác tvoří ve skutečnosti dva paláce – Palais Vieux (Starý palác), jež nechal postavit papež Benedikt XII. a gotický Palais Nouveau (Nový palác), který je dílem Benediktova nástupce, papeže Klementa VI. Paláce jsou vzájemně propojeny Cour d´Honneur (Nádvoří cti), kde se již od roku 1947 každoročně koná Avignonský divadelní festival.

Z nádvoří se dostanete do obrovského sálu Grande Trésorerie (Velká pokladnice), v níž v minulosti sídlila papežská komora, která měla na starost papežovy finanční záležitosti, ražení papežských mincí a shromažďování daní pocházejících z celého křesťanského světa. Po schodech vyjdete do Salle de Jesús (Ježíšův sál), kde je k vidění již poněkud vybledlý monogram IHS, který je latinskou zkratkou „Iesus, Hominum Salvator“, což znamená „Ježíš, Spasitel lidstva“. Sál byl dříve vestibulem, skrz který se vcházelo do křídla s papežovými soukromými komnatami. Při prohlídce můžete pokračovat do komnaty papežova komořího (druhého nejvyššího církevního hodnostáře) Chambre du Camérier, kde byly pod podlahou objeveny tajné skrýše a v nich uloženy cenné dokumenty.

V papežské sakristii Revestiaire Pontificial je možné si prohlédnout pozlacené dekorace, včetně cherubů a erbů. Dlouhý a tmavý přijímací sál Salle du Consistoire zdobí vysoká úzká okna. Právě zde zasedal soudní tribunál, konaly se zde audience, během nichž papež přijímal hosty, velvyslance a panovníky a společně řešili potřebné záležitosti. Za návštěvu jistě stojí také kaple sv. Jana – Chapelle de St. Jean, která je bohatě zdobena Giovanettiho freskami z let 1346 – 1348, na nichž jsou vyobrazeny scény ze života sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty. Z křížové chodby Benedikta XII. se návštěvníci mohou vydat do velkého sálu Grand Tinel, ve kterém se konaly slavnostní bankety. Nakouknout se dá i do horní kuchyně Grand Cuisine. V kapli Chapelle St. Martial visí nádherné nástěnné obrazy, které v letech 1344 – 1346 namaloval opět Giovanetti. V papežském paláci je dále k vidění papežská pracovna, přepychová ložnice a komnaty vyzdobené tapisériemi, v nichž se papež setkával s kardinály k tajným poradám.

V novém paláci Klementa VI. se nachází krásný Jelení sál - Chambre du Cerf, který papež využíval jakožto pracovnu a ložnici. Na stěnách jsou k vidění fresky zobrazující hon na jelena. V severní sakristii Sacristie du Nord se papež oblékal do svých rouch a odtamtud poté přecházel na obřady do sousední Velké kaple. Jde o nádherný prosvětlený prostor ohromujících rozměrů (52 x 15 x 20 metrů). Kaple byla vyzdobena freskami z 16. a 17. století, dodnes se jich však příliš nedochovalo. Kardinálové se převlékali v sousední sakristii Revestiarie des Cardinaux. Kdo by se chtěl pokochat výhledem na Avignon a jeho široké okolí, může se vydat na Terrasse des Grands Dignitaires (Terasa vysokých hodnostářů). 

Z Loggie, odkud se naskýtá výhled na Cour d´Honneur (Nádvoří cti), dával papež trojí požehnání lidem stojícím pod ním. Navštívit můžete také velkou audienční síň Grande Audience. Jde o dvoulodní sál, kde se scházel Nejvyšší soud Apoštolské signatury a který byl bohatě vyzdoben Giovanettiho freskami proroků. Prohlídku papežského paláce je možné ukončit v malé audienční síni Petite Audience. Kousek od ní je místnost, kde se koštují papežská vína a také obchůdek se suvenýry.

Foto: Avignon

Významnou památkou stojící v sousedství papežského paláce je katedrála Cathédrale Notre-Dame des Doms z 12. století. Postavena byla na základech raně křesťanské baziliky a od doby svého vzniku byla již mnohokrát přestavována. Uvnitř katedrály jsou k vidění okázalé hrobky některých vzdoropapežů. Zajímavá je také zlatá socha Panny Marie z 19. století umístěná na vrcholku věže. Na náměstí place du Palais stojí palác z let 1318 – 1320, v němž dnes sídlí Musée du Petit Palais, vystavující sbírky obrazů Avignonské školy a italské obrazy z 13. - 16. století. Mezi nejvýznamnější díla, která se zde nachází, patří „Panna Marie s dítětem se dvěma světci a dvěma mecenáši“ (1450 – 1455) od Enguerranda Quartona, jednoho ze zakladatelů Avignonské školy, pak také „Panna Maria oslavená“ (1310) pocházející od neznámého italského mistra, „Panna Maria, Matka milosrdenství“ od Pietra Domenica da Montepulciano a vznešená „Panna Maria s dítětem“ od Botticelliho. V blízkosti muzea se rozprostírá veřejný park Jardin du Rocher des Doms z 19. století, který je vyzdoben fontánami, sochami, najdete zde i rybníček s labutěmi či jeskyně ve skále.

Za symbol Avignonu je považován slavný Avignonský most Pont Saitn-Bénezet klenoucí se čtyřmi dochovanými oblouky do poloviny řeky Rhôny. Nikdo neví, kdo most postavil, ale traduje se, že jeho zakladatelem byl mladý pastýř, který se jmenoval Bénezet. Fakt, že most stojí dodnes je považován za zázrak, protože byl postaven v letech 1177 – 1185. V roce 1226 byl při obléhání města zničen, ale posléze byl vystavěn znovu, několikrát jej také poškodily povodně, ale vždy byl znovu opraven. Roku 1660 však polovinu mostu nadobro odnesla řeka, proto se do dnešních dní podařilo zachovat jen čtyři mostní oblouky z celkových dvaadvaceti. Součástí mostu je také kaple sv. Mikuláše, ve které bylo uloženo Benézetovo tělo. To však bylo v roce 1669 přeneseno do avignonské katedrály a roku 1854 do celestýnského kostela Saint Didier. O slavném avignonském mostu se zpívá i v jedné z nejznámějších francouzských písniček „Sur le pont d´Avignon“…možná ji také znáte. 

- jap -

Další články z Francie:
Pau – město, kde Francouzi propadli rugby
Tour de France - 3 500 km autem 
Francie - poznávání regionů
Za nejkrásnějším divadlem do Orange
Rouen – město, kde byla upálena Johanka z Arku

Článek byl zobrazen 16 226 krát.