Za nejkrásnějším divadlem do Orange

Za nejkrásnějším divadlem do Orange

Asi 20 kilometrů od Avignonu se na jihu Francie nachází staré město Orange, které opatruje jedny z nejvýznamnějších římských památek v zemi. Za římského císaře Augusta bylo totiž vzkvétajícím městem s fórem, chrámem a divadlem. Díky těmto stavbám bylo v roce 1981 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Když Římané dobyli zdejší francouzská území, vybudovali pod vedením císaře Augusta kolonii. Poté založili město, které se stalo domovem pro veterány z druhé galské legie. Obyvatelé města zde začali obdělávat půdu a ve stáří si užívali bohatství. Orange se tehdy jmenovalo Colonia Firma Julia Secundanorum Arausio a bylo ukázkou typického civilizovaného římského města s pravidelným šachovnicovým půdorysem. Tehdejší město bylo asi třikrát větší než Orange, které známe dnes. 

V současnosti v Orange žije okolo 30 tisíc obyvatel, kteří stejně jako jejich dávní předkové, rádi chodí do místního divadla, které se datuje do 1. století. To je nejzachovalejším římským divadlem v Evropě a krásně dominuje centru města. Údajně ekonomické důvody mohly za to, že bylo divadlo vybudováno ve svahu kopce a některé jeho chodby byly raženy přímo do skály. Jakmile padla Římská říše, bylo divadlo po mnoho let využíváno jako kamenolom. Během Francouzské revoluce pak sloužilo jako vězení, v němž strávili dlouhá léta tzv. “nepřátelé revoluce“. Od roku 1869, kdy prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, je opět využíváno ke svému původnímu účelu.

Do dnešních dní se podařilo dochovat 103 metrů dlouhou čelní zeď, zákulisí, chodby pro diváky a skladiště. Král Ludvík XIV. dokonce uvažoval, že by nechal celé oranžské divadlo přestěhovat do Versailles, považoval jej totiž za „nejkrásnější divadlo v království“. Samotné divadlo je památkou, která byla zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, díky čemuž zůstane zachováno pro další generace. 

Mezi oblíbená divadelní představení tehdejších obyvatel patřila pantomima, žonglování nebo lidová fraška. Veškerá tato zábava propagovala římskou kulturu a rozptylovala místní obyvatele. Ti tak alespoň zapomněli se zabývat politickými a národnostními záležitostmi. Do divadla se vstupuje hlavním vchodem přes jeviště. Půlkruhové hlediště i dnes pojme 8 až 10 tisíc diváků. K dispozici je v současnosti audioprůvodce vedený v sedmi světových jazycích.

Divadlo se kromě dochovaných sedadel může pochlubit také několika sloupy, oblouky a především úžasnou zadní stěnou jeviště, která svou krásou dokonce zastiňuje sochu císaře Augusta. Jeho socha se jako jediná podařila dochovat v originále. Je 4 metry vysoká a je umístěna v prostředním výklenku. Měla symbolizovat císařovu všudypřítomnost. Další sochy a sloupy, které se ve zdi nacházely, jsou dnes umístěny v Musée Municipale, které se nachází na protější straně ulice. Zeď byla původně rozdělena na několik pater a nejvyšší část byla obložena mramorem. Jelikož se zvuk odráží od protějšího kopce, je zde akustika stejně skvělá jako v minulosti. Proto se zde i dnes konají koncerty a operní představení hudebního festivalu Chorégies, který probíhá každý rok v červenci. 

Městské muzeum (Musée Municipale) věnované historii města je umístěno v paláci ze 17. století, který patřil holandskému šlechtici. V přízemí je možné si prohlédnout nádhernou sbírku římských pokladů pocházejících z let 25 před Kristem až 10 po Kristu. K vidění jsou například slavné vlysy z divadla, mozaiky, ale také různé předměty denní potřeby. Velmi ceněné jsou katastrální plány vyryté do mramorových desek, ze kterých se archeologové mohli dozvědět vše o římském systému rozdělování půdy. Dobrou půdu vesměs zabrali Římané a tu horší přenechali místním obyvatelům. V prvním patře se koná dlouhodobá výstava věnovaná moderním dějinám města. Z části se věnuje osobnosti Viléma I., hraběte z Nassau, který v roce 1544 zdědil Oranžské knížectví. Jeho pravnuk Vilém III. se v roce 1689 stal anglickým králem. Svůj původ od něj odvozuje také dnešní holandská královská rodina. 

Za divadlem se zvedá kopec St-Europe, odkud se naskýtá nádherný výhled na město. Z vrcholu je možné si prohlédnout trosky hradu, který patřil Oranžsko-nasavské dynastii a dohlédnete až k Vítěznému oblouku dominujícímu okraji města.  Byl postaven v roce 20 před Kristem jako připomínka vítězství druhé galské legie Julia Caesara nad Řeky. Je ozdoben sochami s vojenskou tématikou. Staré centrum Orange je velmi malé, nachází se mezi amfiteátrem a řekou Meyne. Prohlédnout si v něm můžete několik malebných náměstí s kašnami a také řadu pastelových domů se zdobným průčelím a nádvořími. V nich se dnes nachází převážně restaurace, kavárny a obchůdky se suvenýry. V Orange by vám však neměl uniknout ani kostel Église Notre Dame de Nazareth, který byl vysvěcen v roce 519. Při přestavbě ve 12. století získal svůj typický románský sloh. 

Další informace z regionu Provance na Světadílech

- jap -

Další články z Francie: 
Rouen – město, kde byla upálena Johanka z Arku
Languedoc a Roussillon - kraj katarských hradů a vína
Cagnes-sur-Mer - klenot Azurového pobřeží
Val d Isére a Tignes – francouzská království lyžování
Bayeux - tapiserii z Bayeux a impozantní katedrála
 

Článek byl zobrazen 11 256 krát.